Rusko

Indický premiér Naréndra Módí je hluboce zarmoucen a šokován tragickým úmrtím íránského prezidenta Ebráhíma Raísího. Do Teheránu míří po havárii vrtulníku s hlavou státu kondolence i od dalších aktérů, například Ruska, Pákistánu, Iráku, od teroristů z Hamásu či jemenských povstalců. Soustrast vyjádřila i Evropská unie.

Íránská státní televize podle agentury Reuters oznámila, že při nedělní nehodě vrtulníku zemřel prezident Ebrahím Raísí i ministr zahraničí Hosejn Amírabdolláhján. Polohu havarovaného stroje se záchranářům podařilo určit v pondělí ráno. Z trosek v nepřístupném terénu se jim podařilo vyzvednout ostatky zemřelých.

Spolkový poslanec Alternativy pro Německo a dvojka kandidátky strany do Evropského parlamentu Petr Bystroň chce ve volební kampani pokračovat. Bystroň to v neděli večer řekl agentuře ČTK.

Ropná rafinerie v Slavjansku na Kubani v ruském Kransodarském kraji přerušila provoz. Ruské zdroje předtím hovořily o dronovém útoku. Moskevské ministerstvo obrany ovšem zároveň tvrdilo, že ruské síly sestřelily několik ukrajinských dronů a také střel ATACMS. Ukrajinská armáda uvedla, že v noci sestřelila 37 útočných dronů nad osmi oblastmi země. V Charkovské oblasti kvůli ruským útokům zemřelo jedenáct lidí.

Gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová podle tiskových agentur vetovala kontroverzní zákon o zahraničním vlivu. V Tbilisi v posledních týdnech demonstrovaly proti legislativě desetitisíce lidí, kteří ji nazývají „ruským zákonem“. Vládní strana Gruzínský sen má ale v parlamentu dost poslanců, aby veto hlavy státu přehlasovala.

Ruské soudy nařídily zabavení majetku italské bankovní skupiny UniCredit v hodnotě v přepočtu 11,5 miliardy korun a také majetku Deutsche Bank zhruba za šest miliard korun. Zasažena bude i Commerzbank za více než 2,2 miliardy korun. Banky poskytly záruky na stavbu rafinerie na zpracování plynu. Byl to společný projekt Gazpromu a německé společnosti Linde, který se však neuskutečnil.

Polsko investuje deset miliard zlotých (asi 58 miliard korun) do zvýšení bezpečnosti své hranice s Ruskem a Běloruskem, včetně výstavby opevnění, ohlásil premiér Donald Tusk při představování plánu na zlepšení obrany asi čtyři sta kilometrů dlouhého úseku polské hranice. Projekt nazvaný Východní štít má současně odstrašit potenciálního agresora.

Ekonomické i bezpečnostní vazby Moskvy a Pekingu rostou od ruské invaze na Krym v roce 2014. Dva dny před počátkem okupace zbytku Ukrajiny v únoru 2022 uzavřely obě země „neomezené“ partnerství. Západ na rozdíl od izolovaného Ruska však považuje Čínu i přes všechny kontroverze stále za důležitého hráče a potenciálního partnera. Pekingu proto už roky rostou geopolitické ambice.

Rusko se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského chystá zaútočit na Charkov. Je však přesvědčen, že nemá prostředky k novému rozsáhlému útoku na Kyjev. Zelenskyj to řekl v rozhovoru pro agenturu AFP, v němž také kritizoval Západ za to, že nepovolil Ukrajině použít dodané zbraně k útokům na ruské území. Prohlásil, že se západní státy bojí stejně porážky Ruska jako porážky Ukrajiny.

Po pokusu o atentát na slovenského premiéra Roberta Fica by bylo dobré, aby politici udrželi emoce na uzdě. V Interview ČT24 to řekl místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček. Zároveň ale odmítl, že by byla rétorika hnutí ANO vyhrocená. Naopak zkritizoval vyjadřování představitelů vládních stran. Stojí si například za tím, že česká iniciativa na nákup zbraní pro Ukrajinu je PR akce, ale také za dřívějšími vyjádřeními představitelů ANO o „nové totalitě“ v Česku.

Rusko a Čína posilují strategické partnerství. Jejich představitelé Vladimir Putin a Si Ťin-pching odsoudili chování Spojených států amerických a slíbili si nadále prohlubovat obranné a vojenské vztahy. Peking se pro Moskvu, která čelí sankcím kvůli agresi na Ukrajině, stal klíčovým spojencem. Moskva pro Peking zase zdrojem levných surovin.

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Lídryně kandidátky SEN 21 a Volt Česko Lenka Helena Koenigsmark (nestr.) řekla, že v EU by chtěla prosazovat vznik společné evropské armády. Postavila se také za přijetí eura. Míní, že společná měna bude výhodnější pro běžné občany i firmy. Green Deal je podle ní důležitý, jsou tam prý ale i věci, které by stálo za to zrevidovat – například často diskutovaný zákaz spalovacích motorů.

Čína je připravena posílit své vztahy s Ruskem, řekl ve čtvrtek podle agentury AFP na úvod jednání čínský vůdce Si Ťin-pching svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi, který je na dvoudenní státní návštěvě této asijské země. Podle Putina byly na programu jednání „všechny oblasti“, konkrétně je v plánu rozvoj spolupráce v oblasti jaderné energetiky a dopravy. V Pekingu po úvodním setkání začala jednání za účasti širších delegací obou zemí, napsala ruská státní agentura TASS.

Nová frontová linie v Charkovské oblasti se zřejmě začíná stabilizovat. Okupačním vojskům se nepodařilo proniknout do obce Lypci. Ukrajinská armáda na místo povolala 92. mechanizovanou brigádu, která tam útočníky odrážela už na jaře 2022. Reportérka ČT Darja Stomatová natáčela s její průzkumnou jednotkou podél nové fronty.

Tempo ruských útočných operací v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny zřejmě zpomalilo. Ve své poslední analýze vývoje bojů to uvedl americký Institut pro studium války (ISW), který vyjádřil mínění, že aktivity invazních vojsk v tomto sektoru bojiště spíše odpovídají snaze vytvořit u hranic v regionu určitou nárazníkovou zónu než proniknout hlouběji do Charkovské oblasti. Moskva tvrdí, že v Charkovské oblasti dobyla další dvě obce. Uvedla také, že ovládla Robotyne v Záporožské oblasti, což ukrajinští vojáci popřeli. Rusové dál útočí na civilisty, dva mrtvé hlásí Dnipro.

Zástupci členských zemi EU se ve středu v Bruselu shodli na uvalení sankcí proti čtyřem mediálním subjektům, které podle Unie šíří ruskou propagandu. Jde také o platformu Voice of Europe, kterou zařadila na národní sankční seznam už koncem března i česká vláda. Sankce se dotknou také mediální platformy RIA Novosti a listů Izvestija a Rossijskaja Gazeta.

Vojenská pomoc z nedávno schváleného amerického balíku už začala přijíždět na Ukrajinu a další zásoby jsou na cestě. V úterý to při setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským řekl v Kyjevě americký ministr zahraničí Antony Blinken, napsala agentura Reuters. Zelenskyj šéfovi americké diplomacie podle ruskojazyčného webu stanice BBC poděkoval za pomoc, kterou označil za kriticky důležitou.

Ruská armáda v posledních dnech zintenzivňuje ofenzivu v Charkovské oblasti. Předpokládá se, že chce co nejvíce využít čas, než na Ukrajinu začne plně proudit americká pomoc v hodnotě 61 miliard dolarů (1,4 bilionu korun). První odhady vojenských analytiků hovořily o tom, že se Rusové pokoušejí odvést pozornost ukrajinských jednotek. Americký Institut pro výzkum války (ISW) v pondělí informoval, že by se mohlo jednat o snahu vytvořit takzvanou nárazníkovou zónu, což předpokládá i nedávno jmenovaný tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Oleksandr Lytvynenko.

„Ukrajina se za chvíli dostane do stavu, nebo už se do něj pomalu dostává, kdy nebude mít čím a kým střílet,“ upozornil místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Ondřej Kolář (TOP 09). Problémy s dodávkami munice na Ukrajinu mohou souviset s tím, že se Evropa připravovala na jiný typ bojiště a moderní technologie, soudí místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Růžička (ANO). O problémech na ukrajinském bojišti debatovali v pondělních Událostech, komentářích.

Nahrazení dosavadního ruského ministra obrany Sergeje Šojgua ekonomem Andrejem Bělousovem svědčí o korupčních a finančních problémech v armádě a na ministerstvu obrany, míní analytik mezinárodních vztahů a bývalý generální konzul v Petrohradě Vladimír Votápek. Více překvapivé je prý ale odvolání šéfa bezpečnostní rady Nikolaje Patruševa, Putinova blízkého spojence.

Chystá se největší soukromá česká investice ve Spojených státech. Zbrojařská skupina Czechoslovak Group (CSG) tam kupuje několik výrobců střeliva a munice. Připravovaný obchod ale v USA vyvolal protesty. Tamní šerifové se v souvislosti s ním obávají ohrožení národní bezpečnosti. O možných bezpečnostních rizicích mluví i někteří američtí senátoři. Obchod se tak řeší v nejvyšších politických kruzích, včetně Bílého domu. Pro Reportéry ČT natáčeli Jevhenia Vachničenko a Michael Fiala.

Ruské jednotky pokračují v tlaku na ukrajinské město Vovčansk na sever od Charkova. Ukrajinské obranné síly navíc připouštějí dílčí taktické úspěchy okupantů v této oblasti. Vedení armády už proto vyměnilo velitele regionální obrany. Na ukrajinském bojišti také dále pokračuje evakuace obyvatel, kteří žijí na dohled od „staronové“ fronty. Ve Vovčansku natáčel štáb ČT se zpravodajkou Darjou Stomatovou.

Rošáda na ruském ministerstvu obrany, v jehož čele nahradí Andrej Bělousov kritizovaného Sergeje Šojgua, který bude nově zastávat funkci tajemníka Bezpečnostní rady, opět připomněla důležitost nejvyššího poradního orgánu vládce Kremlu Vladimira Putina. Analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW) uvádějí, že tato změna odpovídá zvyklosti vládce Kremlu přesouvat klíčové činitele do okrajových rolí v rámci bezpečnostního aparátu místo toho, aby je odvolal. Taková změna bude podle nich pro Šojgua méně ponižující. Kam se přesune dosavadní šéf tohoto poradního orgánu Nikolaj Patrušev, je zatím nejasné.

V hlavním gruzínském městě Tbilisi pokračují protesty proti kontroverznímu návrhu zákona o zahraničním vlivu. Demonstranti před budovou parlamentu strávili noc a ráno chtěli blokovat vstup poslanců do budovy parlamentu. Po příjezdu policejních těžkooděnců však vchod sami opustili. Několik stovek jich ale stále zůstává nedaleko. Přímo z místa o tom informoval zpravodaj ČT Karel Rožánek.