Abolici pro Mynáře jsem neslíbil, z okolností výměny ministryně radost nemám, řekl Fiala

Minulý týden rezignovala na post ve vládě ministryně pro vědu a výzkum Helena Langšádlová (TOP 09), která svůj odchod zdůvodnila ztrátou podpory vlastní strany. Ve funkci ji měl nahradit stranický kolega Pavel Tuleja, který se však nominace kvůli publikaci vědeckých článků v predátorských časopisech vzdal. Ministrem se proto stane Ženíšek.

Fiala práci Langšádlové ocenil. „Věnovala se s obrovským entusiasmem své svěřené agendě. Vedla velmi širokou komunikaci a debatu s vědeckými institucemi, aktéry vědní politiky, což není jednoduché. Připravovala řadu změn, které potřebujeme,“ zhodnotil premiér.

Ve chvíli, kdy ztratila podporu vlastní strany, však podle něj bylo její pokračování ve funkci nemožné. „Pokud politická strana, která ji vyslala do vlády, z nějakého důvodu má dojem, že to tak nemá být, pak je potřeba přistoupit k nějakým krokům,“ konstatoval Fiala. Rozhodnutí exministryně i její strany proto dle svých slov musel respektovat. „Nic jiného ani není možné.“

Že se výměna podařila až napodruhé, Fialu netěší. „Šťastné to nebylo a nemám z toho žádnou radost. Na druhou stranu, Pavel Tuleja velmi rychle vyvodil odpovědnost ještě v pozici kandidáta na funkci ve vládě. Sám řekl, že s určitými pochybnostmi o etice jeho publikační činnosti by bylo těžko možné vykonávat právě tuto funkci, a rezignoval.“

Premiér ocenil, že se rozhodnutí odehrálo „velmi rychle, v řádu hodin“. Ženíšek je podle něj zkušený jak v politice, tak ve státní správě, což „bude nepochybně výhoda“.

„Žádné další změny nepřipravuji,“ řekl Fiala

Odmítl spekulace, podle kterých by měl Ženíšek dostat pro svou oblast více přislíbených peněz než Langšádlová. „To ani není možné. Já peníze nerozdávám. (...) Ale až budeme sestavovat rozpočet, tak se samozřejmě budeme bavit o tom, kolik která kapitola může mít,“ uvedl. „Věda, inovace, podpora výzkumu nepochybně patří k prioritám vlády,“ doplnil. Podotkl však, že i „velmi oprávněné požadavky na výdaje“ převyšují možnosti státního rozpočtu.

Odchod Langšádlové podle předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové měl být pouze začátkem změn ve vládě. Pekarová Adamová jmenovala konkrétně ministra školství Mikuláše Beka (STAN) a tvrdí, že v koalici jedná o dalších personálních změnách.

„Já žádné další změny nepřipravuji,“ reagoval Fiala. „Vždycky, když mám k někomu výhrady, tak mu to řeknu, a veřejnosti pak sdělím v tu pravou chvíli, že ke změně dochází,“ uvedl. Odchodů zažila vláda pět. „To je spíš menší počet výměn,“ zhodnotil.

Odmítl, že by byla vládní koalice křehká. „Naše pětikoalice není křehký projekt, byť obecně koalice pěti stran křehký projekt jsou. Proto většina komentátorů předvídala, že to nezvládneme, nevydržíme, rozpadneme se. Nic takového se neděje,“ podotkl.

Má proto ambici prolomit historickou zkušenost českých pravo-středových stran, z nichž se konce volebního období dočkala pouze první vláda Václava Klause. Je podle něj přirozené, že každá strana má jiné zájmy a dojde mezi nimi občas „ke drobnému konfliktu“, ale „nic z toho neohrožuje existenci vlády“.

Spory v koalici i s opozicí o výpovědi či důchody

Stejně tak se dívá na otázku možných výpovědí z pracovního poměru bez udání důvodu. Lidovci avizovali, že pokud bude toto opatření přijato, z vlády vystoupí. „Ale je to téma, o kterém je potřeba se bavit,“ sdělil Fiala.

„Demokracie je střet. (...) Zvykněme si na to, že určitý typ konfliktu, který není nenávistný, osobní, ale je věcný, k demokracii patří. Debata o tom, zda mít výpověď bez udání důvodu, nebo nemít, (...) je podle mě namístě,“ uvedl premiér.

Upozornil, že podle expertů i zaměstnavatelů má být pracovní trh flexibilní. Respektuje však zároveň, že někteří vládní kolegové opatření přijímat nechtějí. „Vedeme debatu o tom, zda z toho nenajdeme dobré východisko,“ nastínil.

Výrazněji problematičtější než spory v koalici jsou podle něj konflikty mezi vládou a opozicí. „To už je opravdu vážné. To není standardní souboj,“ uvedl s odkazem na velmi časté obstrukce v Poslanecké sněmovně. Opozice zase tvrdí, že ze strany koalice dochází k oklešťování možnosti vyjádřit se. Odmítla také jednat o důchodové reformě poté, co Fiala na kongresu ODS řekl, že opatření prosadí za každou cenu.

Penzijní systém je podle něj v současné podobě „neufinancovatelný“. „Jsem si jist, že teď už není za pět minut dvanáct, je pět minut po dvanácté,“ upozornil. Předpokládá proto, že každá další vláda se bude držet parametrů, které chce současná koalice prosadit.

S migrací se chce Fiala inspirovat Velkou Británií

Neshody ve sněmovně panují i v dalších tématech, například migračním paktu. Fiala zdůraznil, že tato dohoda neobsahuje povinné kvóty, o kterých hovoří opozice. „Je to dezinterpretace toho, co pakt obsahuje. Obsahuje povinnou solidaritu, kterou chtěly předcházející vlády, kterou jsme chtěli my v opozici, a která přirozeně probíhá,“ dodal.

Přiznal, že sám s podobou paktu zcela spokojený není. Požaduje důslednější azylové řízení ještě před vstupem na území Evropské unie. „Musíme jít dál. Ve finále jsme nepodpořili migrační pakt právě proto, že došlo ke změkčením ze strany Evropského parlamentu,“ uvedl.

Nutné je podle něj zlepšit návratovou politiku, ale i navázat spolupráci s dalšími státy, na jejichž území by mohl azyl probíhat – podobně jako v případu dohody mezi Velkou Británií a Rwandou. „Je potřeba se domlouvat se státy severní Afriky, je potřeba hledat partnery,“ dodal.

„Problém nelegální migrace není jenom problém ekonomický, sociální, kulturní. Je to problém i etický. Lidé jsou vystaveni slibům, které překupníci nedodrží, obchoduje se s jejich neštěstím nebo nadějí. Je to věc, kterou skutečně musíme zastavit. Nemůžeme ji zastavit ve chvíli, kdy jsou nelegální migranti už na území Evropské unie, to už je pozdě. Musíme to řešit dřív, než sem přijdou,“ dodal Fiala. 

Abolice pro Mynáře

V závěru Interview ČT24 premiér popřel, že by slíbil bývalému prezidentu Miloši Zemanovi, že jeho tehdejšímu hradnímu kancléři Vratislavu Mynáři udělí abolici. „Pravda je, že o tom se mnou Miloš Zeman mluvil opakovaně, mnohokrát. Že mě dvakrát víceméně formálně (...) o abolici požádal. Pravda je, že jsem o této žádosti informoval vládu a že jsem nevyhověl,“ sdělil Fiala.

Zeman podle něj od začátku Fialova nástupu do čela vlády vyjadřoval obavy, že Mynář bude „politicky pronásledován“, aby se exprezidentovi někdo pomstil. „To jsem řekl, pane prezidente, to je naprosto vyloučené. Něco takového není možné a nikdy bych to nepřipustil,“ doplnil.

„Ale abolice jako taková je přece něco jiného. Jsem přesvědčen, že se mají vyšetřit věci, které souvisejí třeba s finančními záležitostmi. Nikdy žádnou abolici moje vláda neudělila, respektive já jsem ji nespolupodepsal,“ zakončil premiér.