Specialisté očekávají nárůst meningokových nákaz. Pojišťovny rozšířily úhradu vakcín u dospívajících

Andrea Brzobohatá prodělala v 39 letech meningokovou nákazu, kdy během pár hodin bojovala o život. „Museli mi amputovat nohy, protože jsem měla sepsi,“ vzpomíná.

Fyzioterapeutka Hana Kohoutová z Rehabilitační kliniky Malvazinky se už starala o pět podobných případů. Momentálně rehabilituje i s lidmi po autonehodách nebo jiných onemocněních. „Není to jen ztráta končetiny, ale třeba i změna krevního oběhu. Doopravdy je to pro ně fyzicky náročné,“ podotýká fyzioterapeutka.

Před sedmi lety připravil menigokok o nohy i ledviny Renatu Kastnerovou. Vše začalo jako chřipka. Právě v tuto dobu bylo v Česku nejvíce nakažených. Pokles zaznamenali lékaři za covidu, teď se obávají nárůstu.

„Projevovalo se to postupně velkým vylitím skvrn, krvavých po těle,“ vzpomíná matka Renaty Mirka Kastnerová.

Vyskytuje se často na jaře

Podle vedoucí Národní referenční laboratoře pro meningokokové nákazy Zuzany Okonji je smrtnost deset procent. „To je veliké číslo. Až třicet procent je doživotních následků – amputace, hluchota, mentální retardace,“ dodává s tím, že jde o respirační infekci, která se vyskytuje často na jaře. Účinnou prevenci vidí v očkování, které je nepovinné.

„První dávka očkování je možná už ve druhém měsíci života a je to hrazeno z veřejného zdravotního pojištění. Současně druhou rizikovou skupinou po novorozencích je skupina adolescentů,“ vysvětluje ředitel Odboru ochrany veřejného zdraví ministerstva zdravotnictví Matyáš Fošum.

Přes 83 tisíc dětí do dvou let bylo loni očkováno s úhradou od VZP. Nárůst zájmu zaznamenali u adolescentů. Právě v této skupině se rozšířila hrazená vakcinace od čtrnácti do šestnácti let.

„Rodiče se svými dětmi museli stihnout to očkování v průběhu jednoho roku a nyní se to rozšířilo na dva roky,“ podotýká primář infekčního oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem Pavel Dlouhý.