Brusel - České předsednictví spolu s Ústavem pro studium totalitních režimů dnes v Bruselu uspořádalo slyšení o zločinech komunismu v zemích střední a východní Evropy. Iniciátorkou slyšení v Evropském parlamentu se stala europoslankyně Jana Hybášková. Akce se zúčastnil také místopředseda pro evropské záležitosti Alexander Vondra a hlavně zástupci podobných evropských institucí, které zkoumají totalitní vlády ve 20. století. Vondra v parlamentu vyzval EU k vytvoření jednotné platformy, která by v členských státech koordinovala výzkum totalitních režimů.
Přispěje EU na společnou platformu pro výzkum totality?
Slyšení se koná u příležitosti dvacátého výročí pádu totality ve střední a východní Evropě. Hlavní otázkou bude míra vyrovnání jednotlivých postkomunistických zemí s vlastní minulostí. Smyslem je také upozornění na zločiny páchané tímto režimem. „Na západě všichni vědí, co byl nacismus a fašismus. Oběti byly odškodněny a vyrovnány. O druhém důsledku, komunismu ve střední a východní Evropě, se dosud příliš nehovořilo,“ uvádí Hybášková.
Vondra vyzval k vytvoření platformy pro výzkum totality
Alexandr Vondra dnes jménem předsednictví vyzval EU k vytvoření jednotné platformy, která by v členských státech koordinovala výzkum totalitních režimů - zpočátku na bázi propojení současných evropských ústavů pro zkoumání zločinů komunismu a nacismu. „Důvodem je požadavek, aby pojednání archiválií a dokumentace komunismu mělo nějakou společnou evropskou úroveň,“ vysvětlila Hybášková. Podle Vondry by Brusel měl na platformu přispět z unijního rozpočtu. Eurokomisař Ján Figeľ potvrdil, že peníze na částečné financování projektu by Evropská komise měla být schopna sehnat. Slyšení v Evropském parlamentu je už třetím krokem směřujícím k založení Platformy evropské paměti a svědomí.
Šéf českého Ústavu pro studium totalitních režimů Pavel Žáček uvedl, že prvním krokem budoucí evropské platformy by mohlo být zřízení informační kanceláře v Bruselu. Podle Hybáškové by kancelář mohla stát v Bruselu nebo případně i v Praze. Žáček dodal, že platforma by měla zajišťovat výměnu informací, podporovala by mezinárodní projekty a v rámci EU by přinesla jasný právní rámec pro svobodný přístup do archivů.
Hybášková pro ČT uvedla, že se na slyšení nazvaném Evropské svědomí a zločiny totalitárního komunismu - 20 let poté snaží prosadit i symbolický bod, aby se 23. srpen, kdy byl v roce 1939 podepsán pakt Molotov-Ribbentrop, stal dnem všech obětí totality, tedy nejen fašismu a nacismu, ale i komunismu. Dodala, že nechce dělat antikomunismus, ale otevřít společnou evropskou debatu, která by oběti komunismu a ty, kdo trpěli ve střední a východní Evropě, postavila symbolicky na roveň obětem nacismu a fašismu a zdůraznila jejich společný význam pro evropské dějiny.
Slyšení navazuje na pražskou konferenci
Evropské slyšení se připravovalo už loni v Praze, tehdy na mezinárodní konferenci „Svědomí Evropy a komunismus“ v českém Senátu vznikla „Pražská deklarace“. Tu dosud podepsalo téměř padesát europoslanců. Druhým krokem bylo setkání zástupců osmnácti států Evropy, kteří se dohodli na základních obrysech platformy a na nutnosti mezinárodní spolupráce při objasňování zločinů totalitních režimů, které panovaly v Evropě.
Český Ústav pro studium totalitních režimů na slyšení také představí anglický časopis nesoucí v překladu název Za železnou oponou. Mohl by se stát odborným médiem, do kterého by přispívali historici z celé Evropy. Podle Hybáškové nemá jít o antikomunistickou akci, ale o upozornění na to, jak je důležité vyrovnání postkomunistických států se svou minulostí.
