Zbyněk Stanjura

Pro zavedení sektorové daně v Česku by bylo 70 procent dospělých. Čtvrtina lidí se staví proti, ukázal to průzkum agentury Kantar CZ pro Českou televizi. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v pořadu Otázky Václava Moravce řekl, že sám neplánuje sektorovou daň navrhovat. Česko zavedlo takzvanou windfall tax pro energetické, petrochemické a těžební firmy a velké banky. Očekávalo se, že veřejné rozpočty z ní získají 85 miliard korun. Podle resortu financí stát loni na zálohách dostal 39,1 miliardy korun a letos za první kvartál 13 miliard korun.

Místopředseda ODS Zbyněk Stanjura by uvítal, kdyby se starosta pražských Řeporyj Pavel Novotný rozhodl sám odejít z ODS. Důvodem jsou jeho výroky na adresu nemocné dcery hudebníka Felixe Slováčka. Stanjura to uvedl v Otázkách Václava Moravce. Novotný serveru iDnes.cz pouze řekl, že děkuje za názor. Zda odchod ze strany zvažuje, neuvedl.

Členové vlády navrhují zvýšit celkové výdaje ministerstev až o 40 miliard korun. Podle zjištění ČT více peněz požadují ministři pro oblast školství, sociální dávky nebo na investice do méně rozvinutých regionů. O více peněz pro své resorty usilují hlavně ministři z hnutí STAN a Pirátské strany. S žádnými výraznějšími přesuny ve státní kase ovšem nesouhlasí ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Prezident Petr Pavel na Pražském hradě jmenoval ministrem pro vědu, výzkum a inovace poslance Marka Ženíška (TOP 09). Pětačtyřicetiletý politik ve funkci nahradil stranickou kolegyni Helenu Langšádlovou. Premiér Petr Fiala (ODS) si od něj slibuje, že pomůže k většímu převádění výsledků bádání do praxe a posílí spolupráci vědy a byznysu. Ženíšek končí ve funkci šéfa sněmovního zahraničního výboru a dalších sněmovních postech. Místo v zahraničním výboru bude podle dosavadních dohod zřejmě nově obsazeno po evropských volbách.

Zavedení bankovní sektorové daně by mohlo do státního rozpočtu přinést víc než deset miliard korun ročně, řekli České televizi lídři hnutí STAN a KDU-ČSL. V koalici chtějí od ledna novou daň pro banky prosadit. Peníze by podle nich mohly jít třeba na investice do silnic nebo do školství. Čistý zisk bank loni v součtu přesáhl sto miliard korun.

Členské státy Evropské unie v úterý na jednání v Bruselu definitivně potvrdily už dříve odsouhlasený migrační balíček. Češi se ve všech deseti hlasováních zdrželi. Stejnou pozici drží česká vláda už od února, kdy po analýze všech dokumentů dospěla k závěru, že finální podoba paktu o migraci a azylu je pro Českou republiku horší než ta, na níž se Česko podílelo v době svého předsednictví v druhé polovině roku 2022. Proti všem částem migračního paktu hlasovaly Maďarsko a Polsko, některé z předpisů nepodpořily ani Slovensko či Rakousko.

Česko v příštích mnoha letech ani desetiletích zavést euro nemusí – pokud samo nebude chtít, řekla České televizi místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. A to i přesto, že se k přijetí společné měny před 20 lety při vstupu do EU formálně zavázalo. Závazek je totiž podle Jourové nevymahatelný. K brzkému zavedení eura znovu vyzval minulý týden prezident Petr Pavel. Argumentuje třeba faktem, že země, které společnou evropskou měnu přijaly, jsou s ní spokojené.

Místo sedmi miliard na investice nula. Končí Národní rozvojový fond, do kterého měly banky odvádět peníze na investice a veřejně prospěšné projekty. Požádal o odnětí licence a Česká národní banka vyhověla. Za celou dobu své existence, tedy za tři a půl roku, finanční instituce skrz fond nepodpořily ani jeden projekt. Banky slibovaly prostřednictvím fondu podpořit třeba rozvoj infrastruktury. Celkově mělo jít o projekty v hodnotě až třicet pět miliard korun. Fond vznikl za vlády Andreje Babiše (ANO) místo tehdy zvažované bankovní daně. O jejím možném zavedení se debatuje i v současném kabinetu Petra Fialy (ODS).

Kabinet schválil novelu zákona o rozpočtovém určení daní. Podíl krajů na inkasu sdílených daní se v následujících třech letech podle ní zvýší na 10,26 procenta ze současných 9,76 procenta. Kromě toho by Praha měla od příštího roku získat navíc podíl 0,1 procenta z inkasa těchto daní. Celkem by tak roční příjmy krajů měly do roku 2027 vzrůst o 11,2 miliardy korun. Zároveň jim ale stát přestane poskytovat čtyřmiliardovou dotaci na údržbu silnic druhých a třetích tříd.

Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) se naplňují obavy, že plán majitele na záchranu hutní společnosti Liberty Ostrava není realistický. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) chystá pro případ potřeby sociální pomoc. Česko jedná o možných krocích i s Evropskou komisí. Ministři to řekli na tiskové konferenci po jednání vlády. Ministři připomněli, že firma poprvé nezaplatila celé sociální odvody a poprvé také nedodržela splátkový kalendář ke srovnání závazků vůči Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP). Liberty tvrdí, že České správě sociálního zabezpečení nedoplatky na sociálních odvodech uhradila.

Část vládních stran nevzdává snahu prosadit výpovědi bez udání důvodu. I přesto, že čelí odporu opozice i koaličních partnerů. Ti navíc hovoří o možném porušení koaliční smlouvy. Zastánci změny ovšem namítají, že „pružnější trh práce“ je závazek z programového prohlášení vlády.

Státní rozpočet skončil v dubnu v minusu 153 miliard korun. Ve srovnání s loňským rokem je výsledek lepší o necelých 47 miliard. Přispěl k tomu hlavně vyšší výběr daní a sociálního pojištění. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) se ve výsledcích odráží začátek ekonomického oživení doprovázený růstem mezd. Schodek se nicméně prohloubil z březnových 105 miliard korun.

Vládní koalice by kvůli velkým mrazům z minulých dní měla minimálně odložit záměr zavést daň z tichého vína, myslí si lidovci podle šéfa strany Mariana Jurečky (KDU-ČSL). Vinaři vyčíslili ztráty způsobené mimořádnými teplotními výkyvy na více než dvě miliardy korun. Většina koaličních stran ale dál nové zdanění prosazuje, vinaři podle nich mají v době úspor těžko obhajitelnou výjimku.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) chce zavést do příštích sněmovních voleb novou spotřební daň z nápojů s vysokým obsahem cukru, jak sdělil České televizi. Velmi sladké nápoje podle ministra škodí zdraví, mimo jiné vedou k obezitě. Zavedení speciální daně navrhla i Národní ekonomická rada vlády (NERV). Litr limonády nebo džusu by tak mohl podražit o několik korun. Plán podporuje většina vládních stran, proti návrhu se ale zatím staví ODS.

Legalizaci konopí vláda v tomto volebním období nejspíš neprosadí. Koalice neumí nalézt shodu na dílčích parametrech. Zatímco s pěstováním pro vlastní potřebu souhlasí všech pět stran, proti komerčnímu prodeji marihuany nebo vzniku konopných klubů vystupují lidovci i část ODS.

Téměř půl milionu státních zaměstnanců by mělo ve druhém pololetí dostat přidáno. Před jednáním tripartity to řekl vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL). Odbory chtějí, aby se pracovníkům veřejné sféry výdělky zvedly o patnáct procent, což zdůvodňují prudkým zdražováním v minulých dvou letech. Takový růst ale vláda téměř jistě nepodpoří. Vedle lidovců jsou pro i Starostové a Piráti. ODS je o něm ochotná jednat. Proti se staví TOP 09, a to kvůli vysokému zadlužení.

Vládní hnutí STAN chce v koalici otevřít debatu o speciální sektorové dani pro banky. Jeho předseda Vít Rakušan to spojuje s vyhodnocením odvodu z mimořádných zisků, který od loňska platí kromě finančních domů taky energetické firmy a rafinerie. Právě banky zaplatily mnohem méně, než kabinet očekával. Loni padesát finančních domů vydělalo dohromady po zdanění přes 104 miliard korun. O návrhu Starostů jsou ochotni jednat i Piráti nebo lidovci. Naopak ODS a TOP 09 změny odmítají.

V únoru hospodařily samosprávy v Česku s více než šestadvacetimiliardovým přebytkem. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zástupce samospráv žádá, aby víc investovali a podpořili tak růst tuzemské ekonomiky. Také se blíží novela, která by měla změnit systém, podle kterého se peníze přerozdělují mezi jednotlivé kraje.

Opoziční ANO podle Hradu zrušilo účast na plánovaném pondělním jednání o důchodové reformě. Další jednání v současném formátu, tedy se zástupci ANO a koalice, považuje nyní prezident Petr Pavel za bezpředmětné, nicméně plánovanou schůzku a návazná jednání i při absenci opozičního subjektu zachová. ANO zdůvodnilo zrušení účasti na jednání o penzích tím, že premiér Petr Fiala (ODS) a ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) opakovaně deklarovali, že reformu přijmou bez ohledu na jednání s opozicí.

Český státní dluh se v letošním prvním čtvrtletí zvýšil o 109,9 miliardy korun na rekordní 3,221 bilionu korun, informovalo ministerstvo financí ve čtvrtletní zprávě o řízení státního dluhu České republiky. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 295 480 korun. Míra zadlužení stoupla na 43,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP) ze 42,4 procenta v roce 2023.

Vztahy v koalici jsou „celkem dobré“, přesto bylo nutné představit stranický plán na další reformy, řekl v Interview ČT24 předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek. Piráti chtějí v rámci svého programu Republika v pohybu měnit pracovní právo, zvýšit minimální mzdu nebo naplnit podmínky pro přijetí eura. Že by s tím narazili u dalších vládních stran, se neobávají. Podle Michálka budou potřeba jednorázové investice, na které se vyplatí půjčit si.

Na dohled nad šampionátem v hokeji vláda slíbila policii a hasičům přidat, přesnou částku nestanovila. Má odpovídat reálným potřebám, řekl po jednání kabinetu ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Vláda rovněž schválila regulaci trhu s kryptoaktivy včetně dohledu České národní banky (ČNB) nebo dar nepotřebných aut Ukrajině.

ODS nepočítá s tím, že by po příštích sněmovních volbách v roce 2025 vytvořila vládní koalici s ANO, řekl ministr financí a první místopředseda strany Zbyněk Stanjura (ODS). Podle něj bude ODS příští rok usilovat o volební vítězství s cílem získat pozici premiéra a být nejsilnější vládní stranou. Strana dle Stanjury musí mobilizovat ty, kteří se momentálně deklarují jako nevoliči.

V Poslanecké sněmovně se rozhořel spor o základní daňovou slevu na poplatníka, která všem zvyšuje výplatu. Podle ministerstva financí ji nelze zvýšit kvůli stavu státního rozpočtu, vláda přitom valorizaci slevy slíbila v programovém prohlášení. Lidovci na splnění závazku trvají a chtějí o něm v koalici jednat.