Rubrika Svět strana 2 z 5

Předseda Slovenské národní strany (SNS) Andrej Danko obvinil ze střelby na premiéra Roberta Fica novináře a ty z Denníku N označil za „odporná prasata“. Slovenský vicepremiér podle Denníku N napsal, že krev na rukou má „nenávistná opozice“. Ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok z koaliční strany Hlas apeloval na veřejnost i politiky, aby okamžitě přestali šířit nenávist. Šéf slovenského opozičního hnutí Progresívne Slovensko Michal Šimečka politiky vyzval, aby se zdrželi takových prohlášení, která mohou přispět k eskalaci napětí. Podle Kresťanskodemokratického hnutie (KDH) je nešťastné, že si politici předhazují, kdo polarizuje společnost. Útok odsoudila i slovenská média.

Téměř šest měsíců po parlamentních volbách v Nizozemsku se uskupení čtyř stran včetně krajně pravicové Strany pro svobodu (PVV) vítěze voleb Geerta Wilderse dohodlo na vytvoření vlády. Podle agentury Reuters to ve středu v Haagu oznámil Wilders, který se ale nestane premiérem. Nároku na post se kvůli kontroverzím, které jeho osoba budí, Wilders vzdal už v březnu. Jméno ministerského předsedy zatím nebylo oznámeno.

Atentát na slovenského premiéra Roberta Fica odsuzují přední evropští politici. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a německý kancléř Olaf Scholz uvedli, že podobné násilné činy nepatří do evropské společnosti. Za šokující označili zprávu o útoku polský premiér Donald Tusk, britský ministerský předseda Rishi Sunak či ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předseda maďarské vlády Viktor Orbán hovoří o „ohavném útoku na přítele“. Americký prezident Joe Biden uvedl, že Spojené státy nabídly Slovensku pomoc. K atentátu se vyjádřil i ruský vládce Vladimir Putin, podle něj nemá ospravedlnění.

Čeští politici odsuzují útok na slovenského premiéra Roberta Fica (Smer–SD), který byl postřelen, když po výjezdním jednání vlády ve městě Handlová vyšel mezi lidi. Premiér Petr Fiala (ODS) označil zprávu za šokující. Násilí podle něj nelze tolerovat, podobně se vyjádřili i další politici. Prezident Petr Pavel označil čin za odsouzeníhodný, ať byl motivován čímkoliv. Šéf hnutí ANO Andrej Babiš napsal, že se za Fica modlí.

Tempo ruských útočných operací v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny zřejmě zpomalilo. Ve své poslední analýze vývoje bojů to uvedl americký Institut pro studium války (ISW), který vyjádřil mínění, že aktivity invazních vojsk v tomto sektoru bojiště spíše odpovídají snaze vytvořit u hranic v regionu určitou nárazníkovou zónu než proniknout hlouběji do Charkovské oblasti. Moskva tvrdí, že v Charkovské oblasti dobyla další dvě obce. Uvedla také, že ovládla Robotyne v Záporožské oblasti, což ukrajinští vojáci popřeli. Rusové dál útočí na civilisty, dva mrtvé hlásí Dnipro.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová vystoupila na mimořádné tiskové konferenci po postřelení premiéra Roberta Fica. Útok odsoudila a označila za „hrozný a zákeřný“. Premiérovi popřála co nejrychlejší zotavení, varovala však také před pronášením rychlých soudů a apelovala na zastavení nenávistné rétoriky. Zvolený prezident Peter Pellegrini, který se úřadu ujme v červnu, uvedl, že „je zděšen“. Za útokem podle něj může být nenávist k jinému politickému názoru.

Zástupci členských zemi EU se ve středu v Bruselu shodli na uvalení sankcí proti čtyřem mediálním subjektům, které podle Unie šíří ruskou propagandu. Jde také o platformu Voice of Europe, kterou zařadila na národní sankční seznam už koncem března i česká vláda. Sankce se dotknou také mediální platformy RIA Novosti a listů Izvestija a Rossijskaja Gazeta.

Ve Francii druhým dnem pátrají po uprchlém vězni a dalších čtyřech ozbrojených mužích, kteří při úterním krvavém útoku na vězeňskou dodávku umožnili jeho útěk. Třicetiletý Mohamed Amra je pragmatik s vazbami na drogové podsvětí v jihofrancouzském Marseille, ačkoliv za drogové zločiny nikdy odsouzený nebyl, napsala zahraniční média. Odbory sdružující zaměstnance vězeňské služby kritizují úřady, že podcenily muže, který je podezřelý z organizování únosů a krádeží na dálku z vězení.

Po osmi letech vyjednávání schválily země Evropské unie přelomový migrační pakt. Sedmadvacítce má pomoci lépe zvládat příliv migrantů. Zajistit má efektivnější kontroly žadatelů o azyl a rychlejší návraty těch neúspěšných. Obojí už na vnějších hranicích Unie. Na zvládání migrace se budou povinně podílet všechny členské země. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) si myslí, že opatření budou mít pozitivní vliv, problém ale zásadně nevyřeší. Poslanec Radek Koten (SPD) míní, že pakt bude dokonce migraci akcelerovat.

Bruselské instituce i kandidáti do Evropského parlamentu usilují o přízeň generace Z. Před pěti lety mladé voliče zmobilizovala evropská klimatická krize, v letošních volbách se mladá generace v některých zemích přiklání k extremističtějším stranám. Podle odborníků má obavy z vlastní budoucnosti. V části Evropy navíc letos mohou vybrat složení nového parlamentu i šestnáctiletí.