Rubrika Svět strana 3 z 5

Gruzínský parlament v úterý ve třetím a závěrečném čtení schválil kontroverzní návrh zákona o zahraničním vlivu, který prosazuje vládní strana Gruzínský sen. V ulicích hlavního města Tbilisi proti předloze už týdny demonstrují desetitisíce lidí. V sále parlamentu se poslanci poprali. Návrh nyní míří k prezidentce, ta ho zřejmě vetuje, poslanci poté mohou veto přehlasovat, na což má vláda dost hlasů.

Gordana Siljanovská-Davkovová, nově zvolená prezidentka Severní Makedonie, vyvolala malou mezinárodní bouři. V inauguračním projevu totiž opakovaně nazývala svou vlast pouze Makedonií, čímž oživila téměř třicetiletý spor se sousedním Řeckem kvůli stejnojmenné řecké provincii, který až v roce 2019 ukončila dvoustranná dohoda. Prezidentku za to pokárala i Evropská unie.

Vojenská pomoc z nedávno schváleného amerického balíku už začala přijíždět na Ukrajinu a další zásoby jsou na cestě. V úterý to při setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským řekl v Kyjevě americký ministr zahraničí Antony Blinken, napsala agentura Reuters. Zelenskyj šéfovi americké diplomacie podle ruskojazyčného webu stanice BBC poděkoval za pomoc, kterou označil za kriticky důležitou.

Na tichomořském ostrově Nová Kaledonie vypukly nepokoje. Protesty na území, které patří Francii, souvisejí s možnou změnou volebního zákona. Ten bude francouzský parlament po úterním rozhodnutí dále projednávat. Na ostrově v pondělí hořela auta i domy, hlášena je také střelba na policisty. Úřady reagovaly vyhlášením nočního zákazu vycházení a mezinárodní letiště na ostrově zůstalo v úterý zavřené. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP.

Vlivný představitel pravicově populistické Alternativy pro Německo (AfD) Björn Höcke dostal u soudu v Halle za použití zakázaného nacistického hesla Vše pro Německo (v němčině Alles für Deutschland) pokutu v celkové výši třináct tisíc eur (zhruba 323 tisíc korun). Verdikt není pravomocný. Státní zástupce požadoval podmíněný šestiměsíční trest vězení, Höcke naopak usiloval o osvobození. Zdůvodňoval to mimo jiné tím, že o významu zapovězených slov nevěděl.

Členské státy Evropské unie v úterý na jednání v Bruselu definitivně potvrdily už dříve odsouhlasený migrační balíček. Češi se ve všech deseti hlasováních zdrželi. Stejnou pozici drží česká vláda už od února, kdy po analýze všech dokumentů dospěla k závěru, že finální podoba paktu o migraci a azylu je pro Českou republiku horší než ta, na níž se Česko podílelo v době svého předsednictví v druhé polovině roku 2022. Proti všem částem migračního paktu hlasovaly Maďarsko a Polsko, některé z předpisů nepodpořily ani Slovensko či Rakousko.

Ruská armáda v posledních dnech zintenzivňuje ofenzivu v Charkovské oblasti. Předpokládá se, že chce co nejvíce využít čas, než na Ukrajinu začne plně proudit americká pomoc v hodnotě 61 miliard dolarů (1,4 bilionu korun). První odhady vojenských analytiků hovořily o tom, že se Rusové pokoušejí odvést pozornost ukrajinských jednotek. Americký Institut pro výzkum války (ISW) v pondělí informoval, že by se mohlo jednat o snahu vytvořit takzvanou nárazníkovou zónu, což předpokládá i nedávno jmenovaný tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Oleksandr Lytvynenko.

Spojené státy zvýší cla na dovoz elektromobilů z Číny z 25 na 100 procent, oznámila v úterý administrativa prezidenta Joea Bidena. Zvýší se také cla na dovoz počítačových mikročipů, zdravotnických produktů, některých výrobků z oceli a hliníku a na mnoho dalších položek. Cla na elektromobily a některé další zboží začnou platit už letos, u jiného zboží postupně v příštích dvou letech. Čínu rozhodnutí silně znepokojuje, proto přijme rozhodná opatření na ochranu svých práv a zájmů, reagovalo čínské ministerstvo obchodu.

Kosovo se potýká s nadměrným odlesňováním, k němuž přispívá i velký zájem o kamna na dřevo. Balkánská země přichází každoročně o více než 700 hektarů lesa. Kvůli tomu jsou ohrožena hlavně divoká zvířata, jako jsou medvědi hnědí, rysi nebo divoké kozy. Kosovská nezisková organizace Sustainability Leadership Kosova se proto spojila s chorvatskou společnosti Project 02, která za pomocí dronů shazuje semena stromů hlavně do těžko přístupných oblastí. Výsadba by měla být pětkrát rychlejší než klasické sázení lidmi. Tato technika byla použita ve Spojených státech, Brazílii, Africe a Evropě. Podle programu OSN pro životní prostředí se odhaduje, že na celém světě ubývá každoročně lesů na ploše o velikosti Portugalska.

V Česku se loni s nějakou formou obtěžování včetně výhružek násilím nebo urážlivých komentářů kvůli své menšinové sexuální orientaci či genderové identitě setkalo třiašedesát procent lidí z komunity LGBT+, což je nejvíce ze zemí Evropské unie. Vyplývá to z průzkumu, který v úterý zveřejnila Agentura Evropské unie pro základní práva (FRA). Násilí vůči lidem z komunity LGBT+ v Evropě se od podobného průzkumu z roku 2019 celkově zvýšilo. Za uplynulý rok rovněž více než třetina příslušníků této komunity zvažovala sebevraždu.