SPD strana 2 z 5

Česko v příštích mnoha letech ani desetiletích zavést euro nemusí – pokud samo nebude chtít, řekla České televizi místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. A to i přesto, že se k přijetí společné měny před 20 lety při vstupu do EU formálně zavázalo. Závazek je totiž podle Jourové nevymahatelný. K brzkému zavedení eura znovu vyzval minulý týden prezident Petr Pavel. Argumentuje třeba faktem, že země, které společnou evropskou měnu přijaly, jsou s ní spokojené.

Česko loni vydalo na obranu 1,37 procenta hrubého domácího produktu (HDP). České televizi to potvrdila ministryně Jana Černochová (ODS) s tím, že tento údaj dostali i spojenci v Severoatlantické alianci. Šlo reálně asi o sto miliard korun, tedy zhruba o deset miliard méně oproti plánovanému rozpočtu. Část peněz resort přesunul na strategické projekty do letošního roku, kdy cílí na výdaje ve výši dvou procent HDP.

Do evropských voleb zbývají necelé čtyři týdny. Podle průzkumu agentur Kantar CZ a Data Collect pro ČT měly na přelomu dubna a května největší potenciál oslovit voliče ANO a STAN. Pokud by je volili všichni, kteří je skutečně zvažují, získaly by shodně 27,5 procenta. Na třetím místě je koalice SPOLU, čtvrtí se umístili Piráti.

Místopředseda sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL) zvažuje žalobu kvůli výrokům, kterými ho častoval na sněmovní schůzi v uplynulém týdnu předseda SPD Tomio Okamura. Bartoška označil u řečnického pultíku za novodobého Hitlera. V Otázkách Václava Moravce Bartošek uvedl, že zvažuje proti Okamurovi právní kroky. Místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO) uvedl, že podobné výroky jsou nepřípustné. Místopředseda poslaneckého klubu SPD Radek Rozvoral podotkl, že by takový výrok nepoužil. Bartošek a předseda pirátského poslaneckého klubu Jakub Michálek rovněž v pořadu zmínili, že při projednávání důchodové reformy je koalice připravena omezit řečnickou dobu poslancům s přednostním právem. Chtějí se tak vyhnout obstrukcím opozice. Ta proti podobě důchodové reformy ostře vystupuje.

Místo sedmi miliard na investice nula. Končí Národní rozvojový fond, do kterého měly banky odvádět peníze na investice a veřejně prospěšné projekty. Požádal o odnětí licence a Česká národní banka vyhověla. Za celou dobu své existence, tedy za tři a půl roku, finanční instituce skrz fond nepodpořily ani jeden projekt. Banky slibovaly prostřednictvím fondu podpořit třeba rozvoj infrastruktury. Celkově mělo jít o projekty v hodnotě až třicet pět miliard korun. Fond vznikl za vlády Andreje Babiše (ANO) místo tehdy zvažované bankovní daně. O jejím možném zavedení se debatuje i v současném kabinetu Petra Fialy (ODS).

Poslanci v pořadu Události, komentáře v souvislosti s mistrovstvím světa v ledním hokeji debatovali o budoucnosti hokeje a obecně sportu a jeho financování. Předseda sněmovního podvýboru pro sport Jakub Janda (ODS) uvedl, že stát nemůže financovat vše. S tím souhlasil i místopředseda podvýboru pro vzdělání a tělovýchovu Zdeněk Kettner (SPD), který podotkl, že od určitých kategorií si na sebe sport musí vydělat. Místopředseda poslaneckého klubu ANO Patrik Nacher dodal, že mladé lidi lákají ke sportu i výrazné osobnosti. Podle členky výboru pro sport Michaely Šebelové (STAN) je potřeba se zaměřit na podporu pohybu u dětí.

Předloha k zavedení možnosti korespondenční volby pro Čechy žijící v zahraničí má za sebou druhé čtení, závěrečné schvalování by se mohlo uskutečnit ještě tento měsíc. Poslanci opozičního hnutí ANO navrhli další úpravy koaliční volební novely, SPD prosazuje její zamítnutí. Mimořádná schůze svolaná z koaličního podnětu k druhému čtení trvala dva jednací dny, debata vyplnila zhruba dvacet hodin čistého času. Skončila v pátek odpoledne.

Dolní komoru už ve čtvrtek čeká další mimořádná schůze. Poslanci mají na programu jednání jediný bod – korespondenční volbu pro české občany v zahraničí. Koalice jim chce hlasování ulehčit, opozice ale ve změně vidí možnou kolizi s ústavou. Počítá se tak s dlouhými projevy.

Zástupci členských států Evropské unie ve středu v Bruselu potvrdili shodu na konečné podobě migračního balíčku. Češi se zdrželi, proti bylo Maďarsko a Polsko. Schválený postoj států bloku je definitivní, nová migrační a azylová pravidla už jen formálně schválí unijní ministři, konkrétně na jednání ministrů financí příští týden v úterý.

Marek Ženíšek z TOP 09 má být podle předsednictva této strany novým ministrem pro vědu a výzkum. Návrh musí ještě schválit výkonný výbor strany, který rozhodne ve čtvrtek. Ženíšek má nahradit Helenu Langšádlovou (TOP 09). Původně měl na post zamířit Pavel Tuleja (TOP 09), ten se ale nominace vzdal.

SPD je podle jejího předsedy Tomia Okamury proti změnám v důchodovém systému, které navrhuje vláda. Zvyšování věku odchodu do penze považuje za tak zásadní problém, že pro reformu nezvednou poslanci opozičního hnutí ruce, i když vláda zohlednila některé jejich připomínky. Podle Okamury by se měla vláda soustředit spíše na sehnání peněz pro udržení současného systému. Za klíčovou považuje podporu porodnosti. Tomio Okamura byl hostem Interview ČT24, rozhovor s ním vedl Daniel Takáč.

Část vládních stran nevzdává snahu prosadit výpovědi bez udání důvodu. I přesto, že čelí odporu opozice i koaličních partnerů. Ti navíc hovoří o možném porušení koaliční smlouvy. Zastánci změny ovšem namítají, že „pružnější trh práce“ je závazek z programového prohlášení vlády.

Policii v Drážďanech se v noci na neděli přihlásil sedmnáctiletý mladík, který tvrdí, že v pátek zbil europoslance sociální demokracie (SPD) Matthiase Eckeho. Informovala o tom agentura DPA. Čtyři útočníci Eckeho napadli, když vyvěšoval plakáty v rámci kampaně před volbami do Evropského parlamentu.

Dnešní čtyřicátníci by mohli v roce 2050 odcházet do důchodu mezi 67. a 68. rokem života, padesátníci pak zhruba o rok dříve. Ministerstvo práce a sociálních věcí to uvádí v hodnotící zprávě k penzijní reformě, kterou v týdnu schválil kabinet. Hranice se má posouvat podle věku dožití – s tím, že přesný rok se lidé dozvědí vždy v padesáti letech. Poslanci začnou důchodovou reformu projednávat na přelomu května a června. Definitivně hlasovat by o ní měli na podzim.

Česká republika se za posledních dvacet let v Evropské unii zvedla nebývalým způsobem, ať už v oblasti hospodářství, tak i prestiže, míní místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, která byla hostem pořadu ČT Otázky Václava Moravce. Podle Jourové i ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka (STAN) je chybou, že nevznikla solidní analýza ekonomických přínosů členství v EU pro Česko. Dvořák dále odmítl představu o Unii jako o „místu, odkud tečou peníze“ a zmínil další benefity, jako je být součástí silného demokratického bloku v době ruské agrese. Poslankyně Marie Pošarová SPD naopak hovořila o potřebě konání referenda o vystoupení z EU.

Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho v pátek večer v Drážďanech zaútočili neznámí pachatelé a těžce ho zranili. Podle agentury DPA o tom v sobotu informovala policie. Německý kancléř Olaf Scholz útok na europoslance ze své strany důrazně odsoudil. Vyjádřil rovněž znepokojení nad tím, že podobné násilné činy jsou podle něj na vzestupu a ohrožují demokracii.

Českému zdravotnictví hrozí, že nebude ekonomicky udržitelné, vyplývá ze strategické analýzy ministerstva. Podle týmu odborníků, kteří ji zpracovali, selhává dostupnost péče v oborech, jako je duševní zdraví nebo praktické lékařství pro děti a dorost. Autoři upozorňují také na dopady stárnutí populace, kvůli němuž porostou výdaje na zdravotní péči. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) nyní chce s materiálem seznámit prezidenta i poslance zdravotního výboru. K dokumentu se nyní mohou vyjádřit odborníci i opozice. S upravenou verzí začne resort pracovat v létě.

Sněmovna schválila pravidla pro nakládání s látkami typu kratom nebo konopí s nízkým obsahem účinné složky THC. Hlavním cílem poslanecké novely je ochránit před těmito látkami děti. Látky s psychoaktivním účinkem se mají rozlišit podle rizikovosti, méně rizikové si budou moci kupovat výhradně dospělí lidé. Prodejci budou muset podle novely splnit různé podmínky, platit bude zákaz veřejné reklamy. Předloha podléhá souhlasu Evropské komise, zamíří k posouzení do Senátu.

Pavel Tuleja (TOP 09) oznámil, že se vzdává nominace na ministra pro vědu, výzkum a inovace. Žádný člen vlády nesmí být zatížen pochybnostmi, zdůvodnil svůj krok. Premiér Petr Fiala (ODS) rozhodnutí Tuleji uvítal. Věří, že TOP 09 navrhne nového kandidáta. To v odpoledních hodinách potvrdila i předsedkyně strany Markéta Pekarová Adamová. Tuleja čelil kritice za to, že své vědecké práce publikoval v takzvaných predátorských časopisech, někteří zástupci akademické obce navíc poukázali na podle nich nevalnou kvalitu jeho odborných prací.

Novela zákoníku práce, která zavádí pravidelný růst minimální mzdy, prošla ve čtvrtek odpoledne ve sněmovně prvním čtením. Zaručenou mzdu ponechává pouze ve veřejné sféře. Následně poslanci probrali a do výborů poslali změny v kárných řízeních se soudci, státními zástupci a exekutory, podpořili i legislativní zakotvení pravidel pro lobbování. Mimořádnou schůzi k předlohám v prvním čtení a v závěrečném schvalování nechaly svolat koaliční strany. Zákonodárci si hned v jejím úvodu odhlasovali možnost jednat a hlasovat i po 21. hodině, opozice byla proti. Poslanci v prvním čtení podpořili i další legislativní návrhy.

Sněmovní volby by v dubnu vyhrálo hnutí ANO s 32,5 procenta, druhá ODS by měla třináct procent, SPD a Piráti shodně po deseti procentech a hnutí STAN by získalo osm procent hlasů. Další politické strany a uskupení by se do sněmovny nedostaly, mají podporu méně než pět procent. Vyplývá to z volebního modelu, který na svém webu zveřejnila agentura Median. V porovnání s březnem posílilo z vládních stran jen hnutí STAN, výrazněji si polepšila opoziční SPD. Ochota zúčastnit se voleb mírně vzrostla, k volbám by v dubnu přišlo 64,5 procenta voličů.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v Událostech, komentářích zopakoval, že je stále připraven s opozicí hledat shodu. Připomínky podle něj ale předložilo jen SPD, se kterým je prý jednání smysluplnější než s ANO. Ministr řekl, že je úpravám parametrů reformy otevřený, nicméně nemůže připustit, aby byl „vyprázdněn“ její smysl. Poslankyně Lucie Šafránková (SPD) upozornila, že pokud bude součástí návrhu jako celku zvyšování věku odchodu do důchodu nad 65 let či snižování nově přiznaných penzí od roku 2026, SPD pro něj ruku nezvedne. „Jsme připraveni argumentovat,“ prohlásila.

O výhodách, či nevýhodách dvacetiletého členství Česka v Evropské unii debatovali ve speciálním vysílání České televize europoslanci Alexandr Vondra (ODS), Marcel Kolaja (Piráti), Martin Hlaváček (ANO) a také bývalý europoslanec Petr Mach (SPD).

Kabinet Petra Fialy (ODS) schválil úpravy v systému důchodového pojištění. Reformní změny počítají s navyšováním důchodového věku nad 65 let podle prodlužování života, snižováním výpočtu nových důchodů, minimální penzí ve výši dvaceti procent průměrné mzdy či dřívějším důchodem za práci v rizikovém prostředí. Normu dostane k projednání sněmovna. Podle plánu by změny měly začít postupně platit od příštího roku.