Stavět chodník je jako stavět dálnici. Efektivnímu využití peněz z EU brání podle regionálních politiků obludný systém

Události, komentáře: 20 let v EU pohledem regionálních politiků (zdroj: ČT24)

České republice prospívá, že je už dvacet let součástí ekonomického prostoru Evropské unie, shodli se v Událostech, komentářích regionální politici. Zároveň ale upozorňují, že efektivnímu využívání evropských peněz zvláště malým obcím brání složité podmínky a byrokracie. Důležité je také, aby se vnitropoliticky zohledňovaly rozdíly mezi kraji. Česko se členskou zemí EU stalo 1. května 2004.

„Česká republika je po dvaceti letech v Evropské unii bezesporu bohatší. Je to kombinace české ekonomiky, práce českých lidí a toho, že do Evropy patříme,“ nepochybuje předseda Asociace krajů ČR a hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba (ODS)

Hejtman Ústeckého kraje Jan Schiller (ANO) podotýká, že při využívání peněz z evropských fondů se nesmí zapomínat na vnitropolitické řešení rozdílů mezi jednotlivými kraji. Ministerstvy nastavené podmínky jsou podle Schillera pro některé kraje těžko splnitelné. „Pak místo aby se nůžky stahovaly, tak se stále roztahují,“ obává se. „Je třeba vnímat náš kraj úplně jiným pohledem, než jsou vnímány třeba střední Čechy nebo Praha.“

Rozdíly mezi regiony zůstanou, ale řešit se musí

Martin Kuba souhlasí, že „někdy je struktura extrémně komplikovaná“. „Ale srovnávání kvality života není jenom o penězích, je i o rozvoji lidského potenciálu, protože dobrou ekonomiku vždycky budou tvořit vzdělaní lidé, kteří budou mít příležitost podnikat, pracovat v dobrých firmách,“ dodává. V těchto očekáváních je podle něho třeba být realistický. „To je proces, který neumíte udělat ve strukturálně postiženém regionu za půl roku za žádných podmínek a s žádnými penězi. To by byla iluzorní představa, že z lidí, kteří byli schopni pracovat manuálně, budou za pět let IT inženýři, kteří budou dělat úplně jinou strukturu ekonomiky,“ upozorňuje.

Místo těchto naivních představ doporučuje investovat finance racionálně tak, aby napomáhaly rozvoji společnosti. „Je třeba si připustit, že rozdíly budou – i uvnitř krajů,“ podotýká. Rozdíly považuje za přirozené v každé zemi, byť by se politické reprezentace měly snažit je vyrovnat.

Přílišnou složitost dotačního systému kritizuje i Helena Tučková (KDU-ČSL), starostka Nové Vsi u Nového Města na Moravě, obce, která byla vyhlášena Vesnicí roku 2023 v Kraji Vysočina. „I když realizujeme malé projekty, podmínky máme stejné. Na chodník za milion, jako kdybychom stavěli dálnici v řádu miliard,“ uvedla příklad. To podle ní malým vesnicím ztěžuje možnost dostat se k evropským financím. Tento problém se netýká jen odlehlých regionů, ale třeba i periférie krajů.

Zjednodušit systém, možná i strukturu měst a obcí

„Snažili jsme se roky vyřešit téměř všechny problémy této země dotačními tituly a došlo to tak daleko, že jsme vytvořili skoro už obludný systém, v dobré víře, aby se dotační titul čerpal, jak má, vytvoříme miliony dokumentů, příloh a studií,“ připojuje se k výtkám na komplikovanou byrokracii starosta Krnova Tomáš Hradil (nestr. za Krnovské patrioty).

V Indexu kvality života, který hodnotila v roce 2021 společnost Obce v datech, se Krnov umístil v poslední desítce z celkem 206 porovnávaných obcí. „Evropské peníze, které proudily do České republiky, beru jako jednoznačně pozitivní, ale samo o sobě to nestačí,“ říká Hradil.

I on vnímá rozdílnost mezi regiony, která se dle jeho soudu spíše zvětšuje, než zmenšuje. „Ale za to nemůže Evropská unie, za to můžeme my sami,“ konstatuje. Výrazné zjednodušení programů pro čerpání evropských peněz by podle Hradila pomohlo k jejich efektivnějšímu využití, zvláště v chudých regionech. Někteří starostové, podotýkají krnovský starosta i ústecký hejtman, evropské dotace z obav před přílišnou složitostí ani řešit nechtějí, aby mohli „klidně spát“.

Předseda Asociace krajů Kuba zmiňuje v souvislosti s lepším fungováním systému také možnou debatu o struktuře měst a obcí. „V Česku a na Slovensku máme takový počet obcí, který není skoro nikde v Evropě. A ty malinké obce mají většinou neuvolněného starostu, který nemá čas si něco studovat. Otázka je, jestli to tak máme mít, nebo nemáme. Je to historická souvislost, která k České republice patří, ale v Evropě skoro nikde není,“ uvedl.