Palestina

Politická korektnost podle známého amerického komika, spisovatele a producenta Jerryho Seinfelda zabíjí humor. Úspěšný tvůrce, který nedávno oslavil sedmdesátku, vyslovuje obavy o svobodu umění v poslední době opakovaně. Naposledy tak učinil při slavnostním proslovu na Dukeově univerzitě v Severní Karolíně, odkud na protest proti němu a jeho proizraelským názorům odešla skupina několika desítek studentů.

V tureckých nemocnicích se zotavuje více než tisíc příslušníků hnutí Hamás, prohlásil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Podle zdroje agentury Reuters měl mít ale Erdogan na mysli Palestince, nikoliv jen bojovníky. Hamás, proti kterému Izrael vede válku v Pásmu Gazy a který za teroristickou skupinu označují USA i EU, Erdogan opět označil za hnutí odporu.

Valné shromáždění OSN přijalo rezoluci, podle níž by se Palestina měla stát plnohodnotným členem organizace. Schválený návrh uvádí, že je k tomu připravená, a vyzývá Radu bezpečnosti OSN, aby návrh v tomto směru schválila. Minulý měsíc takový postup v Radě bezpečnosti vetovaly Spojené státy americké.

Izraelská armáda ve středu ráno oznámila, že znovu otevírá přechod Kerem Šalom z Izraele do Pásma Gazy. Uzavřen byl od neděle po útoku hnutí Hamás, který u něj zabil čtyři izraelské vojáky. Podle Spojených států a OSN však do Pásma Gazy ve středu nepřicházela žádná humanitární pomoc. Nedaleký přechod Rafah, který je od loňského října hlavním místem vstupu humanitární pomoci pro civilisty ve válkou zničeném Pásmu Gazy a který v úterý obsadila izraelská armáda, zůstává podle AP zavřený.

Izraelská armáda oznámila, že má pod kontrolou palestinskou stranu hraničního přechodu Rafah a také místní klíčovou silnici. Hranice s Egyptem je kvůli tomu uzavřená. Armáda také oznámila, že její jednotky operují v oblastech na východě Rafahu. Média hovoří, s odkazem na místní nemocnice, o řadě mrtvých, podobná tvrzení však nelze ve válečných podmínkách bezprostředně nezávisle ověřit. V Káhiře mezitím začala v úterý odpoledne jednání delegací Hamásu, Izraele, Kataru, USA a Egypta o příměří v Pásmu Gazy.

Vzestup antisemitismu je nejhorší od druhé světové války. Varuje před tím výroční zpráva o antisemitismu, kterou zveřejnila univerzita v Tel Avivu a americká Liga proti hanobení (ADL). Vlnu nevole započal podle ní teroristický útok Hamásu a dalších teroristů z Pásma Gazy na Izrael, posléze odvetná izraelská akce. Pokud bude tento trend pokračovat, nemuseli by Židé mít v západním světě zaručenou bezpečnost a svobodu své identity, stojí v textu.

Na univerzitách ve Spojených státech pokračují protesty propalestinských skupin. Jeden z nich už několik dní probíhá také v Chicagu, kde by se měl v polovině srpna konat celostátní sjezd Demokratické strany. Úřadující prezident Joe Biden na něm má oficiálně získat další prezidentskou nominaci. Mezi Demokraty ovšem panují obavy, že protesty sjezd zastíní.

Propalestinské demonstrace se šíří na další světové univerzity. K těm severoamerickým a evropským se naposledy připojila i jedna z největších mexických vysokých škol. Demonstranti si podle vlastních slov přejí, aby protesty byly globální. Mezi jejich požadavky často patří přerušení vztahů s Izraelem kvůli ofenzivě v Pásmu Gazy. Židovské organizace varují před sílícím antisemitismem.

Stovky těžkooděnců zasahovaly ve čtvrtek nad ránem na Kalifornské univerzitě v Los Angeles. Rozebraly tam tábor propalestinských demonstrantů, kteří se den předtím střetli se svými odpůrci. Tamní studenti se stále hlasitěji bouří proti způsobu, jakým Izrael vede válku v pásmu Gazy. Americká média navíc upozorňují i na organizace, které za protesty stojí.

Stovky policistů zasahovaly na Kalifornské univerzitě v Los Angeles (UCLA). Vyklidili kampus, kde se v posledních dnech střetli podporovatelé Izraele a Palestiny. Podle serveru The New York Times policie zatkla nejméně 132 protestujících. Podobné demonstrace se konají napříč Spojenými státy, policie podobně vyklidila budovu Kolumbijské univerzity, kde se zabarikádovaly desítky propalestinských demonstrantů. Americký prezident Joe Biden uvedl, že na amerických univerzitách není místo pro nenávistné projevy a antisemitismus.

Palestinské teroristické hnutí Hamás v reakci na poslední návrh dohody o příměří s Izraelem uvedlo, že co nejdříve vyšle do Káhiry delegaci, která bude pokračovat v jednáních. Vůdce politického křídla Hamásu Ismáíl Haníja řekl, že uskupení návrh studuje v „pozitivním duchu“, přestože podle dřívějších prohlášení se na něj dívalo spíše „negativně“. V prohlášení podle agentury AP nebylo uvedeno, kdy delegace odcestuje.

Prvomájové demonstrace v Paříži či v německých městech provázelo napětí a incidenty. V Paříži radikálové rozbili nejméně dvě výlohy obchodů. Ve Stuttgartu podle agentury DPA došlo na potyčky mezi protestujícími a policií.

Newyorská policie zadržela tři sta lidí na propalestinských demonstracích v areálech Kolumbijské univerzity a City College. Oznámil to newyorský starosta Eric Adams. Tamní bezpečnostní složky v noci na středu vyklidily budovu, kde se předtím zabarikádovaly desítky propalestinských demonstrantů. Vyklizen byl také nedaleký protestní tábor. Policisté jednali na žádost školy. K protestům došlo i na Na Kalifornské univerzitě v Los Angeles, kde se podporovatelé Palestiny střetli s příznivci Izraele. Nejméně jeden člověk skončil v nemocnici.

Newyorská Kolumbijská univerzita oznámila omezení přístupu na svůj kampus na severu Manhattanu poté, co tam eskalovaly studentské protesty proti izraelské ofenzivě v Pásmu Gazy. Desítky lidí v noci obsadily jednu ze školních budov ve snaze vynutit si přerušení veškerých finančních vazeb na Izrael. Akce přišla krátce poté, co škola začala s podmíněným vylučováním studentů, kteří do pondělního ultimáta neopustili protestní stanové městečko uprostřed areálu.

Delegace palestinského teroristického hnutí Hamás jednala v Káhiře o návrhu na příměří v Pásmu Gazy, který předložili egyptští a katarští zprostředkovatelé. S lídry obou zemí se telefonicky spojil také prezident Spojených států Joe Biden. Zástupci Hamásu se prý vrátí s písemnou odpovědí na nejnovější návrh Izraele. Z teroristy ovládaného Pásma mezitím přicházejí informace o další zhruba dvacítce obětí izraelských náletů. Armáda židovského státu informace prověřuje.

Jemenští povstalci hútíové oznámili, že svými střelami zasáhli ropný tanker Andromeda Star v Rudém moři. Podle britské námořní bezpečnostní agentury Ambrey majitel lodi potvrdil, že bylo plavidlo poškozeno, informovala agentura Reuters.

Válka v Gaze se přelévá i do akademického prostředí ve Spojených státech. V mnoha univerzitních kampusech vznikají provizorní stanová městečka. Americké univerzity jsou dějištěm protestů již od loňského října. V posledních dnech se však napětí vyostřilo poté, co vedení Columbia University zavolalo policii na své vlastní studenty, kteří se utábořili uprostřed kampusu na Manhattanu. Podobné protestní akce se následně začaly objevovat po celé zemi.

Stavba plovoucího mola u břehu Gazy podle amerického ministerstva obrany začala. O projektu se mluví od března. Má umožnit vykládku humanitární pomoci pro Palestince přímo z lodí. A to v situaci, kdy se Izrael chystá k ofenzivě v Rafahu, která může vyvolat další nápor na systém zásobování civilistů.

Teroristické palestinské hnutí Hamás ve středu zveřejnilo nové video s jedním z rukojmí, která jeho ozbrojenci unesli 7. října při teroristickém útoku na jižní Izrael. Na zhruba dvouminutovém videu vystupuje 23letý Izraelec s americkým občanstvím Herš Goldberg-Polin. Zveřejněná nahrávka znovu vyostřila protesty Izraelců, kteří tlačí na vládu premiéra Benjamina Netanjahua, aby udělala víc pro propuštění zbývajících unesených.

Nesouhlasným pokřikováním přivítali studenti newyorské Kolumbijské univerzity předsedu Sněmovny reprezentantů USA, republikána Mikea Johnsona. Navštívil instituci, která se v posledních dnech stala dějištěm masivního protestu proti izraelské ofenzivě v Pásmu Gazy.

Proslulý speciální vztah udržovaný po dekády mezi Spojenými státy a izraelským státem prošel v posledních letech výrazným ochlazením. Washington kritizuje vládu premiéra Benjamina Netanjahua za rozšiřování nelegálních osad, spornou justiční reformu i nevybíravé útoky v Gaze. Navzdory kritické rétorice ale do Izraele dál proudí mnohamiliardová vojenská a finanční pomoc. Američané totiž považují židovský stát za „své oči a uši na Blízkém východě“ a podle expertů si nemohou dovolit strategické spojenectví ohrozit. Pevné pouto mezi oběma státy přežilo historicky i větší krize, nyní ho navíc posílila íránská hrozba.

Kolumbijská univerzita v pondělí kvůli demonstracím zavedla distanční výuku a na nedalekých kampusech Yale a Newyorské univerzity policie zatkla desítky lidí protestujících proti válce v Pásmu Gazy. Prestižní americké univerzity se od začátku války mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás potýkají s nárůstem antisemitismu i protiislámských nálad.

Šéf zpravodajské služby izraelské armády Aharon Haliva v pondělí podal rezignaci. S odkazem na prohlášení armády to uvedly agentury AP a AFP. Haliva už krátce po teroristickém útoku ze 7. října přijal odpovědnost za to, že mu nedokázal zabránit. V rezignačním dopise nyní uvedl, že zpravodajská jednotka nesplnila úkol, který jí byl svěřen. Vedení armády rezignaci přijalo, z funkce Haliva odejde, až bude jmenován jeho nástupce. Po 38 letech služby opustí i armádu.

Turecký lídr Recep Tayyip Erdogan jednal v Istanbulu s vůdcem teroristů z Hamásu Ismáílem Haníjou. Hovořili mimo jiné o snaze dosáhnout příměří v Pásmu Gazy a o dodávkách humanitární pomoci. Erdogan po jednání vyzval Palestince k jednotě. Hamás údajně zvažuje přesun politického vedení z Kataru.