Vstup do EU

Jako velký třesk či historickou sázku, která není bez rizik, označovala evropská média před dvaceti lety do té doby největší rozšíření EU. Neobešlo se to bez obav či skeptických hlasů, a to jak ze strany občanů, tak i stávajících států. Hovořilo se o ztrátách národní identity i rozkolísané ekonomice. Sama EU se musela připravit na přijetí velkého počtu nových zemí, které měly zcela odlišnou kulturu a socio-ekonomické nastavení. Zastánci naopak argumentovali politickou stabilitou a největším jednotným trhem.

Jako samozřejmá součást Evropské unie je dnes v Bruselu vnímána Česká republika. Opačným směrem je to občas horší. Česká veřejnost fungování evropských institucí často nerozumí nebo je považuje za příliš těžkopádné a klíčová rozhodnutí, která činí vlády členských zemí, někteří označují za „diktát Bruselu“. O fungování Evropské unie, ale i o rizicích pro ni hovořili v debatě České televize k nadcházejícímu dvacátému výročí vstupu České republiky hosté, kteří patří k nejvlivnějším Čechům v Bruselu.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová už po šesté navštívila Kyjev. S ukrajinským prezidentem jednala o plnění požadavků pro vstup do Evropské unie ze strany Ukrajiny i o další podpoře. Volodymyr Zelenskyj na společné tiskové konferenci odmítl informace stanice NBC o tom, že Západ s ohledem na neustávající ruské doplňování padlých vojáků začíná sondovat, jak by Ukrajina mohla přistoupit na příměří.

Zrychlený zisk kandidátského statusu je pro Ukrajinu reálný, vyjednávání o vstupu do EU však příliš urychlit nelze, řekl v úterních Událostech, komentářích zvláštní zmocněnec pro východní partnerství Jaroslav Kurfürst. Poukázal především na problémy s korupcí a nezávislostí soudů. Věří však, že Ukrajina si své problémy uvědomuje a dokáže je vyřešit.